Mořské želvy tvoří podtřídu plazů. Jsou to příbuzní suchozemských želv žijící v moři. Vyskytují se ve všech světových teplých oceánech a mnohé jsou známy tím, že cestují na velké vzdálenosti. Želvy jsou dobře přizpůsobeny životu v moři a jsou vynikajícími plavci. Na souši se pohybují neobratně, přesto samice každoročně vycházejí klást vejce do písku na pláže.

Proti suchozemským želvám mají mořské želvy místo končetin ploutve. Horní část krunýře nazývaná karapax je více zploštělá než klenutá, a proto želvy mořské nemohou vtáhnout hlavu do dutiny krunýře jako želvy suchozemské. Želvy se živí různorodou potravou včetně medúz, ryb, olihní, mlžů, přisedlých vilejšů a různých mořských rostlin.

Mořské želvy jsou nejneškodnější ze všech mořských plazů, ale současně lidmi jedním z nejvíce pronásledovaných mořských živočichů. Mořské želvy se již velmi dlouhou dobu loví jako potrava a také jejich vejce se konzumují. Krunýře se využívají k výrobě ozdobných předmětů ze želvoviny, rámečků na brýle nebo suvenýrů pro turisty. Přežití více druhů želv je v současné době ohroženo.

Mnohé želvy se každoročně vracejí k tropickým břehům, aby nakladly vejce. Někdy cestují stovky kilometrů k pobřeží, kde se narodily. Želví samice vyplavou z moře, obvykle v noci. Na písečném pobřeží vyhrabou jamky a nakladou po 80 až 100 vejcích do hnízda. V jedné sezóně může být založeno takových hnízd s vejci několik. Želvičky ve vejcích dozrávají dva až tři měsíce, než se vylíhnou.
Když se želví mláďata vylíhnou, musí se sama vyhrabat z písku dříve, než se rozutečou po pláži k vodě. Mnohé nikdy do moře nedojdou. Jsou napadána a požírána predátory, jako jsou krabi, mořští ptáci a ještěrky, právě tak zatoulanými psy a prasaty.