Žralok Lidožravý

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

 

je pro mnohé lidi ztělesněním hrozby oceánů. Je zcela přizpůsoben pro svůj život v moři. Jeho smrtící čelisti a silné tělo ve tvaru torpéda předznamenávají, že ostatní obyvatelé moří a oceánů musí mít z něj respekt. Žralok bílý je v mořských vodách hlavním predátorem. Kromě jeho silných a ostrých zubů, které jsou umístěny ve více řadách, je jeho tělo tvořeno z 85% svalovinou. Tu potřebuje právě pro jeho rychlý a mrštný pohyb. Kromě člověka, nemá Žralok bílý žádného přirozeného protivníka.

Kde Žralok bílý žije?

Na Žraloka bílého můžeme narazit především v chladnějších vodách moří mírného pásu. Do subtropických vod se žraloci vydávají jen v zimě, kdy teplota v moři klesá. Pokud by jsme měli vyjmenovat alespoň některá místa, kde na žraloka můžeme narazit, tak to jsou především: Středozemní moře, severozápad Afriky, východní část Číny, pobřeží Austrálie či pobřeží Chille. Největší kolonie žraloků se nachází u ostrova Dyer Island. Žraloci se zde zdržují především kvůli hojné potravě, která je zde zastoupena velkými koloniemi tučnáků.

Žraloci a jejich přizpůsobení

Jak bylo již dříve zmíněno, 85% žraloka je tvořeno svalovinou. Zároveň tělo neobsahuje ani jednu kost, celé tělo je tvořeno chrupavkou. Žraloci patří mezi paryby a ty všechny mají tělo tvořeno právě jen chrupavkou. Šikovně uzpůsobený oběhový systém umožňuje žralokům udržovat teplotu těla o 10 až 15°C vyšší, než je okolní teplota vody. Tato skutečnost má velký význam při honbě za potravou, protože žralok je tím aktivnější než jeho kořist, a tím i rychlejší a snadněji proto svou kořist dostihne. Chvilkově dokáže vyvinout rychlost až 55 km/hod. Hnacím motorem toho všeho je zadní ploutev, ta slouží právě k vyvinutí pohybu. Hřbetní ploutev slouží především k vyrovnávání pohybů, způsobených pohybem ocasní ploutve.

Fakta a čísla:

Žraloci bílý paří mezi ohrožené druhy. Většinou svého života žijí samotářsky. Žralok dosahuje délky až 6,4m. V dospělosti může vážit až 2tuny. Délka březosti žraloků je okolo 1 roku. Počet mláďat je od 7 do 10. Interval mezi jednotlivými vrhy je okolo 2 - 2,5 roků. Délka života je okolo 25 let. Hlavní potrava žraloka je tvořena rypouchy, lachtany, velké ryby a delfíny. Žraloci zachytí pohyb potenciální potravy až na vzdálenost 4 km.

Tento masožravec se latinsky nazývá Carcharodon carcharias. Své jméno "bílý" získal podle bílého zbarvení břicha. Patří mezi největší mořské predátory. Dosahuje délky 6-8m, přičemž největší ulovený exemplář byla samice, která měřila přes 8 metrů.

Obývá chladné i teplé pobřeží obou Amerik, Číny, Japonska, Austrálie, Koreje, severní a jižní Afriky i Nového Zélandu. Příležitostné se objevuje i kolem ostrovů ve středním Pacifiku a Atlantiku.

Mohutný dravec by vzbuzoval strach sám o sobě, ale díky filmu Čelisti je to mnohem horší. Na rozdíl od elektrického žraloka v tomto snímku napadá lidi jen zřídkakdy. Je spíše možné, že si člověka splete se svou obvyklou kořistí (žralok levhartí, lachtan kalifornský, tučňáci, mladí rypouši sloní…).

Navzdory své pověsti je žralok bílý málo známý, k vidění je jen vzácně. Až nedávno byly objeveny údaje o době páření, věku smrti. Nikdo neví, kolik jedinců vlastně křižuje oceány, avšak jisté je, že jich ubývá.

Zbarvení a lov:

Je zbarven tak, že je ve vodě sotva vidět. Využívá toho k přepadání obětí. Jeho tělo je spíše ztuhlé, oceány brázdí rychlostí okolo 3 km/h. Není tedy nijak uzpůsoben k dlouhému pronásledování.(Dokáže ale vyvinout rychlost i 25 km/h) Jeho specialitou je lov ze zálohy. Většinou útočí z hloubky. Zespoda se vrhne na svou kořist, ale nejprve ji většinou pouze zraní. Poté nechá svůj budoucí oběd vysílit a posbírá si jen bezmocné tělo….

Občas se stane, že se oběti podaří uniknout na břeh. Většinou jsou ale zranění natolik vážná, že nepřežije.

Žralok lidožravý a jeho příbuzní -mako nebo liškoun- mají teplou krev. To znamená, že jsou schopni udržovat vyšší tělesnou teplotu, než má okolní voda. Ve svalech mají hustou cévní síť, takže krev vytékající ze svalů ohřívá tu z žaber. Vysoká tělesná teplota též dovoluje svalům vysoký výkon kdykoliv. Díky vyšší teplotě se též urychluje trávení potravy.

Žralok, který spolkl velkou kořist, nemusí další tři měsíce nic žrát. (Jako hadi :o))

Tito tvorové dokáží zvednout hlavu nad hladinu dříve, než napadnou kořist. Když chňapne po návnadě, stočí žralok oči dozadu a je vidět pouze bílý povrch. Tím chrání mnohem důležitější přední část oka.

Velké kousnutí:

Čelisti žraloka lidožravého se mohou vysunout dopředu, rypec se vyhrnuje nahoru. Může si díky tomu vyrvat obrovský kus masa. To dělá, aniž by mu hrozilo nebezpečí, že mu útok vrátí. Oči přitom neotáčí do zadu